Ocelové schodiště
Ocelová schodiště se sice používají především v ocelových skeletech, avšak jsou běžná i ve zděných a betonových stavbách (monolitických i montovaných, stěnových i skeletových).
Výhodou ocelových schodišť je jejich malá hmotnost, demontovatelnost a možnost úprav při rekonstrukcích objektů. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům požáru a hlučnost (pokud nejsou použity náležité úpravy).
Vřetenové schodiště ocelové kruhové (točité)
Používá se jako schodiště pomocné s rameny o šířce 600-900mm v průmyslových objektech nebo skladech. Nosným sloupem je tlustostěnná trubka kotvená do základu nebo stropu kotevními šrouby a na toto vřeteno jsou navlečeny stupnice tvořené ocelovým rýhovaným plechem nebo poloroštem jako protiskluzná úprava.
Ocelová schodiště jsou lehká a snadno osazovatelná. Mají ale nižší protipožární odolnost.
Stupně ocelových schodišť se obvykle provádějí z žebrovaných nebo rýhovaných plechů (popř. vyztužených na spodním líci), pro snížení hlučnosti provozu se stupnice obkládají, např. dřevěnými obklady nebo hluk tlumícími obklady z pryže, PVC, textilií apod.
Schodnicová ocelová schodiště
Schodnice se vyrábějí z různorodých ocelových profilů (např. z lisovaného plechu, z páskové oceli, z válcovaných profilů nebo z trubek) k nimž jsou stupně obvykle pouze ve formě stupnic, (popř. podstupnic) přivařeny nebo přišroubovány.
Zavěšená ocelová schodiště
Jsou architektonicky velmi působivá svou lehkostí, subtilností, tvarovou variabilitou, což umožňuje jejich různorodé umístění i ve volném prostoru. Schodišťová ramena, popř. jednotlivé stupně jsou zavěšeny na stropní konstrukci táhly. Táhla nesou buď jednotlivé stupně, nebo vynášejí zábradlí, na němž jsou stupně zavěšeny.
Problémem zavěšeného ocelového schodiště je zajištění prostorové tuhosti oboustranně zavěšených ramen. Proto se často používají ocelová schodiště se stupni zavěšenými jednostranně a na druhém konci kotvenými např. do schodnic, schodišťové stěny nebo kruhového vřetene.
